VZPOMÍNÁME
vlčí špic
*10.11. 1989 †24.08. 2004
"Anězka" byla úplně moje první vlčí špicka. Pořídila jsem si jí v únoru 1990, ještě v době studií a žila po mém boku téměř 15 let. Zažila moji promoci, svatbu, narození dětí, ale bohužel i rozvod a stěhování. Bylo až neuvěřitelné, že můj první syn se narodil přesně v den jejích prvních narozenin. Byla to bezvadná kamarádka a měla úžasnou povahu. Celý život byla hravá jak štěňátko, nikdy nic nezničila, do poslední chvíle vypadala skvěle a měla zdravé všechny zuby.
A protože mne toto plemeno uchvátilo, založila jsem chovatelskou stanici "z Vlčí Karloviny" podle názvu místa mého tehdejšího bydliště a v roce 1994 zde odchovala svůj historicky první vrh štěňátek vlčích špiců. Do chovu bohužel nešel žádný potomek.
Poté, jsem delší dobu žádná štěňátka neměla. V roce 2002 jsme se přestěhovali z panelového bytu a koupili bývalé venkovské stavení v Merboticích.
Anězka mne o dva roky později opustila...
A já založila se změnou na mezinárodně chráněný název novou CHS "President z Merboltic" a od roku 2008 v chovu našich "původních" vlčích špiců německého typu stále pokračuji ...
Občas jsme zavítaly i na výstavu. Poslední jsem s ní absolvovala ve 13,5 letech, v květnu 2004, v Litoměřicích. Byla plná elánu, krásně běhala. Výstavy jí vždy bavily a skvěle se sama předváděla. Dostala titul "Nejlepší veterán" a v závěrečných soutěžích skončila ve své V. FCI skupině pátá. Bohužel v červenci téhož roku dostala mrtvičku a částečně ochrnula na půl těla. Týden jen ležela, potom napadala na nohy, ale bojovala a do půl roku se zotavila. Jenže další rok v létě se jedno ráno probudila a už nevstala. Zadní nohy měla zcela ochrnuté. Měla i bolesti, takže jsem se rozhodla po 14-ti dnech její utrpení ukončit a nechala jsem ji u veterináře uspat. Je zde ale s námi dodnes. Odpočívá pod ořešákem na naší zahradě.
Nikdy na Tebe nezapomenu, Anězko !!!
